Japonci již dlouho vnímají přírodu jako zdroj moudrosti a inspirace a tuto filozofii lze najít i v jejich architektuře. Pro japonské stavitelství jsou přírodní materiály nezbytnou součástí, a to nejen kvůli jejich trvanlivosti, ale také kvůli estetickému významu. Japonské přísloví "ichi-go ichi-e" zdůrazňuje jedinečnost každého okamžiku a vztahuje se i na používání přírodních materiálů v architektuře, kde každý kus dřeva nebo kámen má svůj jedinečný charakter a tvar, který je třeba respektovat a využít při vytváření harmonického prostoru.
***
***
Období Edo v Japonsku bylo dobou relativní stability a prosperity, která se vyznačovala izolací země od zahraničních vlivů a růstem městské kultury. Došlo také ke zrychlenému vývoji různých tradičních technik - mimo jiné i tradiční techniky omítání.
Jedním z nejznámějších stavebních projektů té doby byla výstavba hradu Edo, jenž byl sídlem šógunů postaveným na vrcholku kopce, což bylo v té době něco neobvyklého, protože japonská architektura preferovala spíše rovinné prostředí. Postaven byl v roce 1457, ale v průběhu let prošel mnoha přestavbami a úpravami.
Hrad Edo byl postaven jako tzv. tenshu, což je typ hradu s věžovou konstrukcí v centru stavby s typicky překrývanými střechami (tzv. styl irimoya). Byla nejen symbolickou stavbou, ale také sloužila jako pozorovatelna a komunikační centrum.
Tento architektonický skvost byl velmi dobře postaven a konstruován tak, aby odolal zemětřesení, což bylo v té době velmi důležité, protože Japonsko bylo i tehdy oblastí časté seismické aktivity.
Konstrukce hradu byla provedena pomocí tradičních japonských stavebních technik, jako je například kigumi, což je technika skládání dřevěných prvků bez použití hřebů nebo šroubů nebo technika sukiya-zukuri, která se vyznačuje jednoduchým, elegantním a harmonickým designem. Její charakteristické prvky zahrnují přírodní materiály, asymetrické uspořádání, kruhové otvory a uplatňování principu wabi-sabi, což znamená krásu v nedokonalosti a jednoduchosti. Tuto techniku lze najít v různých typech budov, jako jsou čajovny, zahrady a domy. Při jejím použití se kladou velké nároky na preciznost a kvalitu práce.
Dnes se v místě, kde kdysi hrad stál, nachází Tokijský hrad, který byl postaven v roce 1960 jako rekonstrukce původního hradu. Tokijský hrad je jedním z největších turistických atrakcí v Tokiu a památka na zlatý věk japonské historie - období Edo.
Japonský výraz Sakan v překladu znamená "omítání". Má v kontextu japonského stavebnictví dva významy. V prvé řadě se jedná o tradiční řemeslníky specializující se na omítání staveb pomocí hlíny, rýžových slám a dalších materiálů. Také se jedná i o samotnou techniku omítání, kterou tito řemeslníci používají. O tradičních nástrojích pojednává jiný článek.
Technika omítání sakan byla použita na mnoha částech hradu Edo. Jedním z nejvýraznějších příkladů je tzv. Fujimi Yagura věž, která je vysoká 48 metrů a je umístěna na vrcholu kopce. Tato věž byla postavena v 17. století a byla několikrát poškozena zemětřesením, ale vždy byla opravena pomocí tradičních sakan technik.
Dalším příkladem je část hradu zvaná Ninomaru Goten, kde byly použity sakan techniky pro omítání stěn. V této části hradu se nacházely místnosti určené pro setkání a přijímání hostů, takže byla kladen velký důraz na estetickou stránku. Sakan technika umožnila vytvořit jemnější a hladší omítku, která byla v souladu s japonskou estetikou.
Hradní brána Otemon, která je považována za jednu z nejvýraznějších a nejkrásnějších bran v Japonsku, byla postavena v roce 1636 a omítnutá technikou sakan. Výsledkem byla velmi hladká a esteticky krásná omítka, která vypadá velmi dobře dodnes.
Další zajímavostí z období Edo jsou tzv. městské zahrady, které vznikly jako protiváha k přelidněným a znečištěným ulicím měst. Zenové zahrady jsou navrženy tak, aby podněcovaly smyslovou zkušenost a kontemplaci. Vyznačují se minimalistickým stylem, kde jsou materiály jako písek, kameny, rostliny a voda použity k vytvoření abstraktních obrazců a symbolů, které představují existující přírodní prvky jako vlny oceánu, hory a řeky.
Pro vytvoření zenové zahrady je důležitý výběr správných rostlin, kamenů a dřeva. Neméně zásadní roli hraje také kreativita a umělecké cítění zahradníka, který musí umět pracovat s prostorem, do nějž je zahrada zasazena.
Zenové zahrady jsou v dnešní době velmi populární mezi lidmi z celého světa. Tento typ zahrady je spojován s japonskou filozofií a kulturou, a mnoho lidí v ní hledá klid a harmonii ve svém hektickém životě. Zenové zahrady jsou velkou inspirací pro mnoho moderních zahradních návrhářů a architektů po celém světě.
Sakan technika nabízí jedinečnou možnost přivést do interiéru dávnou japonskou tradici a krásu přírodních materiálů. Omítky vytvořené touto technikou nejen že přinášejí jedinečnou estetiku, ale také přirozenou regulaci vlhkosti a teploty v místnosti. Pokud hledáte způsob, jak posílit spojení s přírodou v interiéru, sakan technika by mohla být tou správnou volbou.
S nástupem průmyslové revoluce a v dnešní moderní době se způsoby výroby pigmentů a barviv dramaticky změnily. Průmyslová revoluce přinesla masovou výrobu a chemické inovace, které umožnily vývoj syntetických pigmentů a barviv. Ty se staly cenově dostupnější, odolnější a měly konzistentnější kvalitu než tradiční přírodní pigmenty. O těchto...
Středověk a renesance byly érami velkého umění a inovací v oblasti malířství. Přírodní pigmenty a výroba malířských barev hrály v těchto obdobích klíčovou roli. Mnoho umělců vyvinulo složité techniky a postupy pro získávání a používání barev v jejich dílech. Následující článek série se zaměřuje na používání pigmentů a výrobu malířských barev ve...
Přírodní barviva a pigmenty hrály významnou roli v umění a architektuře starověkých civilizací. I v těchto dobách byla příroda zdrojem bohaté palety barev, jež byly ceněny pro svou odolnost, estetický vzhled a symbolický význam. Následující článek ze série se zaměřuje na použití přírodních barviv a pigmentů ve starověku.
