Hlína jako stavební materiál budoucnosti?

10.01.2023

Needitovaný rozhovor o mém vztahu k hlíně a stavebnictví obecně.

Klára Ovčáčková

Denisa Divoká je 31letá umělkyně a zhotovitelka hliněných staveb ve Středních Čechách. Na internetu vystupuje jako Hlína je láska. Mimo jiné se snaží o sdružování žen v řemesle. Už od mala se umění věnovala, našla se v tomto oboru a postupem času v něm začala i podnikat. Má vystudovanou Masarykovu univerzitu, na které získala bakalářský titul a mimo jiné je i absolventkou našeho gymnázia.

1. Co Vás k takto netradičnímu oboru přivedlo? A kdy jste si uvědomila, že by Vás mohlo právě stavění z hlíny naplňovat?

Odjakživa mě lákalo bláto. Začalo to už v dětství, kdy jsem nejraději trávila čas upatlaná od keramické hlíny tvorbou všelijakých nádob, které putovaly do pece. Líbilo se mi, že takovéto - z mého pohledu - krásné věci, jsou zároveň i užitečné. Později při studiu gymnázia a vysoké školy se tento můj zájem transformoval ve studium sochařství, kterému jsem se chtěla dále věnovat. Kámen úrazu byl v tom, že výstupem sochařské tvorby by sice mělo být něco krásného, ale nejde obvykle o nic praktického. Následný pozdější přerod v hliněnou zednici měl však už nyní připravenou úrodnou půdu, ač jsem to v době studií ještě vůbec netušila. Když mě v létě roku 2018 přizval kamarád, abych pomohla s hrubou hliněnou omítkou na domě v jedné malebné moravské vesnici, dlouho jsem neváhala, protože tou dobou jsem si obstarávala obživu prací s počítačem. Šlo tedy o vítanou změnu. Tato změna zasadila semínko, které následující roky bez mého tušení klíčilo.

2. Většina čtenářů o tomto oboru pravděpodobně nikdy neslyšela. Je velkou novinkou?

Hlína jako stavební materiál je stará jako lidstvo samo. Nejde tedy ani tak o novinku na trhu, jako spíš o návrat k časem pozapomenutým postupům a technikám našich předků.

3. Může být podle Vás hlína stavebním materiálem budoucnosti? Má velký potenciál?

Rozhodně ano. Mou specializací jsou zejména hliněné omítky, štuky a dekorace. V tomto oboru tedy osobně mohu pozorovat současný vývoj. Jsem také členkou Sdružení hliněného stavitelství, což je spolek sdružující oborové specialisty, odborníky a nadšence nejen z ČR, a z pravidelných setkání vím, že prognóza je příznivá a hlína je bezesporu materiálem budoucnosti.

4. Jaké výhody a nevýhody mají hliněné domy oproti klasickým?

Pro spoustu lidí je dnes rozhodující ekologický a zdravotní přínos, ačkoliv benefitů hlíny jako stavebního materiálu, je nespočet. Hlína, narozdíl od difuzně uzavřených umělých materiálů, dýchá. Nevypouští do interiéru žádné jedovaté látky, protože pochází z přírody. Je to materiál pravdy, takže pokud se uvnitř zdi děje něco, co by se dít nemělo (například u starých domů poměrně běžné vzlínání vlhkosti), tak hlína to velmi rychle ukáže a lze tak věc rychle řešit. Po dožití domu, což může trvat při zvolení správných postupů klidně několik generací, lze stavební materiál zase vrátit přírodě, ze které vzešel. Nevzniká tedy zbytečný odpad, který je v tradičním stavebnictví obrovské téma. Nemluvě o extrémní spotřebě energie, která je pro výrobu tradičních stavebních materiálů typická. U využití materiálů přírodních toto přirozeně odpadá. Pro lidi, kteří se nechystají stavět a již dům nebo byt vlastní, je častým řešením aplikace hliněných omítek, které, provedené v určité tloušťce, dovedou i v domě postaveném jinak z tradičních materiálů, dělat hotová kouzla. Takže to má, dovolím si tvrdit, smysl pro každého jednoho z nás.

5. Lze na první pohled rozlišit hliněný dům od toho klasického?

Záleží na projektu. Může to být poznat a nemusí. Pro hlínu je například typická nízká hranová pevnost, tudíž je mnohem praktičtější zakulacovat rohy stěn. Hliněné omítky jsou dále charakteristické zemitými, přírodními barevnými tóny, jež jsou dané použitím přírodních jílů. I když je paleta barev široká, dle mých zkušeností na větších plochách obvykle vítězí světle hnědá a slonovinová. V neposlední řadě je častou praxí přimíchávat do omítky organické složky, jako je slaměná řezanka, květy levandule a další. Vše má pak na vlastnosti omítky a její výslednou vizuální i sensuální podobu vliv.

6. Jak moc je hliněné stavebnictví rozšířeno v České republice a jak je tomu v zahraničí?

Nemám k dispozici přesná data, ale vím, že využití hlíny jako stavebního materiálu, je stále marginální záležitostí. Jde totiž o svým způsobem luxus, který si člověk musí chtít dovolit. V dnešní době žít v domě, který má příznivé účinky na zdraví jeho obyvatel, je něco speciálního. Věřím však ve světlejší zítřky, protože zájem o trvale udržitelný způsob života, pasivní a off grid bydlení, cirkulární ekonomiku a další vzrůstá.

Již zmíněný spolek Sdružení hliněného stavitelství spolupracuje s dalšími spolky z celé Evropy a vzájemným sdílením poznatků a zkušeností se všichni obohacujeme. Obor roste a vzkvétá. Má však před sebou ještě hodně dlouhou cestu, než se bude moct v poptávce rovnat dnes běžně používaným artificiálním materiálům. A vlastně je to dobře. Nechtěla bych dělat něco vyloženě mainstreamového.

7. Je hliněný dům nejekologičtější možnou variantou, nebo je možné nalézt i lepší varianty?

Jak jsem již naznačila, nejekologičtější variantou je dům postavený do maximální možné míry z lokálních přírodních materiálů. Odpadne tak potřeba něco složitě nad rámec nutného vyrábět a něco někam na velké vzdálenosti převážet, což obojí zanechává opravdu velkou uhlíkovou stopu.

8. Jak náročná je Vaše práce? A musí na ni mít člověk nějaké speciální vzdělání?

Myslím, že je to tak i ve většině jiných oborů - chce-li se člověk něčemu věnovat na vysoké úrovni, tak by se měl průběžně vzdělávat. Člověk získá mnoho důležitých zkušeností až praxí, ale specializaci je dobré vystavět na nějakém odborném základu. A v řemesle to platí obzvlášť. A náročnost je relativní pojem. V přírodním/hliněném stavitelství mám mnoho výborných kolegyň, které svedou spoustu úkolů vyřešit lépe než muži. Poněvadž mají muži jinou tělesnou konstituci, tak zase zpravidla oplývají větší fyzickou silou. Ideální se mi jeví spolupráce a přítomnost jak žen, tak mužů. Náročnost této profese si musí každý zvážit sám podle svých možností.

9. Pracujete i v zimě a za špatného počasí?

V začátcích ano, pracovala jsem. A to bylo, uznávám, náročné období. Na druhou stranu mě značně zocelilo a teď už vím, co nechci. Taky vím, že když si to člověk správně nastaví, tak pracovat v zimě jakožto podnikatel na volné noze vůbec nemusí.

10. Přežije hliněný dům i extrémní počasí, jako jsou například povodně?

Hliněný dům bych do oblastí s vysokým rizikem povodní nedoporučila. Hlíně nevadí vlhkost, za určitých okolností ani stékající voda. Když však na jakýkoliv materiál působí erozní vliv tekoucí vody, má to neblahé účinky. U hlíny tomu není jinak. Existují ovšem způsoby, jak přístupu tekoucí vody do jisté míry zabránit a tím ochránit i dům s hliněnými prvky.

Děkuji Vám za rozhovor.

Také děkuji.


Přečtěte si také...

S nástupem průmyslové revoluce a v dnešní moderní době se způsoby výroby pigmentů a barviv dramaticky změnily. Průmyslová revoluce přinesla masovou výrobu a chemické inovace, které umožnily vývoj syntetických pigmentů a barviv. Ty se staly cenově dostupnější, odolnější a měly konzistentnější kvalitu než tradiční přírodní pigmenty. O těchto...

Středověk a renesance byly érami velkého umění a inovací v oblasti malířství. Přírodní pigmenty a výroba malířských barev hrály v těchto obdobích klíčovou roli. Mnoho umělců vyvinulo složité techniky a postupy pro získávání a používání barev v jejich dílech. Následující článek série se zaměřuje na používání pigmentů a výrobu malířských barev ve...

Přírodní barviva a pigmenty hrály významnou roli v umění a architektuře starověkých civilizací. I v těchto dobách byla příroda zdrojem bohaté palety barev, jež byly ceněny pro svou odolnost, estetický vzhled a symbolický význam. Následující článek ze série se zaměřuje na použití přírodních barviv a pigmentů ve starověku.